Na skok do Bukurešti

Pracovně jsem letěl do Bukurešti a podařilo se mi urvat pár hodin na procházku městem. Nečekejte tedy obsáhlý cestopis, spíše budu sdílet své pocity z města a vybrané fotky.

Pokud bych měl Bukurešť charakterizovat jedním slovem, bylo by to velkorysá. Nebo snad megalomanská? Architekti typu Alberta Speera asi měli volné ruce a tak narysovali obrovské dopravní tepny, které mají třeba čtyři pruhy jedním směrem. Jižní spojka nebo magistrála v Praze vedle nich vypadají jako vesnická ulička.

Parlament je druhou největší budovou světa. Ministerstva zabírají celé bloky. Architektura mi na jedné straně připomíná brutalistickou architekturu padesátých let, ale říznutou stylem římských staveb na Foru Romanum. Vše je obří, rozlehlé. Budovy, silnice, bulváry i parky.

Doprava? Nekonečné zácpy, auta parkující, jak se komu zachce. Klidně na chodníku před policejní stanicí. Jídlo výborné. Na ulicích jsem se cítil bezpečně.  Ze starého města zbylo jen pár ulic. Kostely jsou plné věřících i v pracovní dny.

[Best_Wordpress_Gallery id=“7″ gal_title=“Bukurešť“]